ŠPANĚLSKO 

                                Dénia, Costa Blanca                              

 červenec 1998

 

JJJJJJJJJJJJJJJJJJJJJJ

Španělské pobřeží Costa Blanca 

leží asi 3000 km od Prahy.

Cesta letadlem trvá cca 2 hodiny a 45 minut

nejčastěji se lítá do Valencie - to v případě

pravidelných linek.

Pokud si však vyberete zájezd s nějakou cestovní kanceláří,

tak zcela jistě poletíte charterovým letem, který bude

směřovat do Alicante, což je od Dénie

 asi ještě 2 hodiny jízdy autobusem.

Jestliže si však vyberete cestovní kancelář jako mi (CK Alex),

tak Vám nabídne i cestu Autobusem.

Pravda 30 hodin nonstop jízdy není zrovna pohodlné

a zní to hrozivě, ale dá se to vydržet.

Odměnou za výdrž té cesty Vám bude krása, rozmanitost a

hlavně nekomerčnost, kterou Dénia nabízí.

  

       

                             

 

 

  

 

 

 

    

 

 

Costa Blanca, Bílé pobřeží prý patří mezi nejkrásnější části

Španělska. Nevím co je na tom pravdy, dle mého

názoru spíše záleží na vkusu, ale fakt, že se mi tam

líbilo je pravdou.

Costa Blanca je pro našince jakousi botanickou zahradou.

Pobřeží je naplněno spoustou palem, opuncií,

divoce či v sadech rostoucích citrónovníků,

pomerančovníků, nisperos, olivovníků a

mandloňových plantáží.

Když budete koukat na temně modré moře každoročně

oceněné modrou vlajkou EU, tak se vám za zády

bude tyčit od slunce do ruda zbarvený

horský masiv Montgó,

který dokonale dokresluje krásnou kulisu na Costa Blanca.

 

 

Dénia není a ani se nechce stát místem pro masovou

turistiku. Nenajdete tu komerční věžové hotely či

turistické komplexy, není tu pro ně místo.

Město má naprosto jiné půvaby.

Spoustu úzkých uliček pod hradem, které Vás doslova

vtrhnou do životního stylu a mentality

místních obyvatel, tradiční obchodní

tepnu Marqués de Campo, pobřežní promenádu, . . .

Po celé léto se v Dénii a okolí konají pravé

španělské "fiesty" (svátky) s býky v ulicích,

průvody v krojích a koncerty nejrůznějších žánrů.

Dominantou Dénie je bezesporu hrad.

Stojí na kopci vysokém 66m, což je ve srovnání s masívem 

Montgó  (753 m) výška zdánlivě zanedbatelná, ale

právě tam se rozhodly vybudovat své sídlo různé civilizace,

které se během staletí usadily v tomto kraji.

Prvními obyvateli města byli pravděpodobně Iberové, 

své stopy tu zanechali i Řekové a Římané.

Výrazně se do historie města zapsali až Arabové, kteří tu 

založili v roce 1014 jedno ze svých království 

"Taifa de Daniya" a Dénii povýšily na hlavní město.

Období kulturního a ekonomického rozvoje však skončilo

 dobytím Dénie králem Jaimem I. Aragonským a vyhnáním 

Arabů. Dénia se znovu dostala na výsluní až s nástupem

Filipa III, který v roce 1612 povýšil Dénii na město.

 

                  

                        

          

                     

                                 

 

 

 

 

Dénia je rýbářské město. Každý podvečer se v

přístavu konají tradiční rybí trhy, kde rybáři prodávají své

 živé celodenní úlovky.

Z téhož přístavu každé ráno (cca 5:30) vyplouvá

trajekt, který směřuje na Baleárské ostrovy.

My jsme s ním za necelých 10000 Ptas cestovali na 

ostrov Ibiza.

Po víc než houpavé cestě jsme k jeho břehům připluli

kolem 12 hodiny. Zrovna trochu pršelo což bylo ideální k

jeho prohlídce. Jenže je to přeci jen ostrov a během několika

málo minut drobný dešťík ustal a počasí se změnilo k

 úmornému vedru. Odpoledne jsme tedy trávili na

liduprázdné pláži v zálivu San Antonio.

Na onu pláž se začali trousit první (po prohýřené noci 

 dositosti prospaní) návštěvníci až kolem 16 hodiny.

San Antonio je letovisko proslulé svým nočním životem. 

Díky tomu, že náš trajekt, který pro nás přijel z

ostrova Formentera až v 1 hodinu ráno jsme stačili

i trochu nasáknout atmosféru roztančeného ,nočního

San Antonia .

 

 

 Pobřeží Dénie dosahuje téměř 20 km.

Od přístavu na sever se táhnou písčité pláže

s pozvolným vstupem do moře občas přecházející v

pláže oblázkové.

Masové davy téměř po sobě lezoucích lidí

se zde jen těžko hledají. Každý si zde bez

jakýchkoli problémů najde to své soukromé

místečko.

My jsme ho ani hledat nemuseli, neboť na téměř

kilometrové pláži Punta dels Molins jsme

bývali často sami.

Zato v nedalekém plážovém baru Chiringuito Bananas

nebo také "U Fernanda",  jak se mu

říkalo mezi několika málo českými turisty

co se v Dénii nacházeli,

to žilo ve vysokých obrátkách.

Aby ne - vždyť na specielní drink 

"Aqua de Valencia"

co se nikde jinde nemíchá se sjížděli lidé ze

širokého okolí.

 

 

               

          

                  

 

                              

                                                          

                                                                

 

 

Město tváří obrácené k moři.

Usměvavé, plné světla a barev, laskavé a veselé.

Blahodárné klima, jemuž tu dokonce postavili pomník.

Sluncem prozářené pláže omývané tmavě modrým Středozemním mořem.

To všechno a ještě mnohem víc nabízí krásná Dénia.

 

HONZA

 

Zpět na seznam reportáží

HOME